Mariánské Lázně, Pavlovice, 4. 10. (1. C)

Historie letošního biologického praktika začala 4. října 2010 v 7.25 ráno, kdy se skupina mladých přírodovědců, vedená panem učitelem Kubátem, sešla v Mariánských Lázních na vlakovém nádraží a odcestovala do Pavlovic, kde již na ni čekal hlavní vedoucí výpravy pan učitel Soukup…

Po svižném zabydlení jsme se vydali na první exkurzi do zdejších krásných lesů a pro některé z nás neoblíbených strmých strání. Již první den jsme našli některé zajímavé houby, například ouško zaječí. Po obědě, který sestával z polévky a masa s omáčkou, přišla na řadu druhá vycházka opět se zajímavými výsledky. Když jsme se vrátili z odpolední exkurze, nastala ta část, kdy jsme pod dohledem pánů profesorů ukládali a popisovali nasbírané přírodniny do formy výstavky, ze které jsme se vše měli naučit na závěrečnou „poznávačku“.

Noc jsme přežili celkem ve zdraví, protože nám páni učitelé veškeré zbraně pro jistotu zabavili. Někteří žáci si totiž mysleli, že se na houby chodí snad s mačetou. Ráno jsme tedy vydali na další interesantní exkurzi, tentokrát spojenou i s cestou kolem jedné nejdůležitějších západočeských řek – Mže. Tady bych vypíchl pozorování jednoho z klenotů našich vod – ledňáčka říčního. Podél řeky jsme došli do Josefovy Hutě, odkud jsme se i s novými nálezy vyšplhali zpět do Pavlovic do ubytovny.

Po druhém obědě se skupina „sběračů biomasy“ (v mluvě pana učitele Soukupa houbaři – jak výstižné) vydala na lov hub jedlých, aby přispěla k obohacení jídelníčku. Popravdě, každý „normální“ houbař by nás asi s našimi lakovkami, čirůvkami a bůh ví čím ještě poslal k šípku, ale hřiby nám už v letošním silném houbařském roce připadali moc obyčejné. Po smaženici „z prašivek“ a opět klidně proběhlé noci následoval závěrečný a pro mozkové závity nejnáročnější den našeho houbařského praktika. Na programu bylo zkoušení, páni učitelé si rozdělili role – pan učitel Kubát na sebe vzal úlohu vrchního časoměřiče a pan učitel Soukup opravoval naše výtvory. Většina z nás byla celkem se svými výsledky spokojena, a tak jsme s čistou hlavou vyrazili na vlak, který nás dopravil domů.

Chtěl bych tímto jménem celé skupiny mladých nadšených biologů poděkovat pánům učitelům Soukupovi a Kubátovi za naprosto vzornou organizaci a za mnoho nevšedních přírodovědných zážitků.

Martin Liška, 1. C