Plzeň, Mariánské Lázně, 2. 11. 2010 (MVS)

Dne 2. 11. 2010 se žáci třetích ročníku gymnázia a vybraní žáci obchodní akademie vydali do plzeňské Měšťanské besedy. Pod dozorem paní Mgr. Velíkové a pana Mgr. Hluchého zhlédli představení nazvané „Smím tě políbit, než chcípnu?” A o čem že to bylo? A jaké to vůbec bylo?

Představení, které se za dva roky od premiéry setkalo s nebývalým ohlasem, nám představuje život dvou Prokletých básníků, Arthura Rimbauda a Paula Verlaina. Rimbaud a Verlaine patří mezi dva nejvýznamnější básníky 2. poloviny 19. století. Inscenace se zaměřuje na dva bouřlivé roky, které spolu básníci prožili. Líčí dramatický příběh plný emocí, milostného trojúhelníku, alkoholu a vůbec bohémského způsobu života, který Verlaine s Rimbaudem vedli.

Verlaine byl alkoholik v tvůrčí krizi; Rimbaud mladý nekonvenční bohém. Příběh začíná roku 1871 v Paříži. Rimbaud přijíždí do Paříže, potkává se s Verlainem. Verlaine se do něj bezhlavě zamiluje, opouští svou naivní těhotnou ženu Matyldu a vydává se s Rimbaudem na dobrodružnou, leč místy strastiplnou cestu za hledáním svobody. A hlavně  – hledání sebe samého.

V hlavních rolích se představili: Jarek Hylebrant v roli mladého Rimbauda (který k inscenaci napsal také scénář), Michal Vaněk v roli zhýralého Verlaina a Halyna Ischenko v roli Matyldy. To celé v režii Ireny Vaňkové.

Cesta za poznáním, bourání všech konvencí a pravidel, ale i žárlivost, sobeckost a vnitřní nejistota, zdali dané rozhodnutí bylo to správné – tohle vše (a mnoho víc) nám tato inscenace nabízí.

Herci, ač pro nás neznámí, ve svých rolích doslova excelovali. Nejvíce musíme vyzdvihnout výkon Jarka Hylebranta, jehož role nespoutaného blázna a „špindíry” Rimbauda diváky v sále v jeho podání bavila a častokrát i velmi pobavila. Představení nebylo ani dlouhé, ani krátké; hodina a půl byla optimální. Celkové zpracování tematiky bylo na výbornou, místy úsměvné, místy vážné; s nadhledem. I přesto, že leckdo ani netušil, kdo že to ti Prokletí básníci byli, se zábavnou formou dozvěděl jako něco o jejich životě, tak i o jejich tvorbě. Ve hře bylo také citováno několik veršů obou básníků.

Představení se nám všem moc líbilo a tímto děkujeme za jeho zprostředkování. A zase někdy příště!

Eliška Sekáčová, Michaela Srbová, 7. A, Seminář z mediální výchovy