Pravidla pro hodnocení žáků Gymnázia a obchodní akademie Mariánské Lázně (klasifikační řád)

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů neboli KLASIFIKAČNÍ ŘÁD Gymnázia a obchodní akademie Mariánské Lázně (dále jen G a OA) vychází ze znění zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen Školský zákona), ve znění pozdějších předpisů, z vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatořích a z vyhlášky č. 48/2005 Sb. o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky.

I. Hodnocení žáků

1. Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech se hodnotí těmito stupni:

   1 – výborný
   2 – chvalitebný
   3 – dobrý
   4 – dostatečný
   5 – nedostatečný

2. Chování žáka se hodnotí těmito stupni:

   1 – velmi dobré
   2 – uspokojivé
   3 – neuspokojivé

3. Nelze-li žáka na konci prvního pololetí hodnotit, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín tak, aby bylo hodnocení za první pololetí provedeno nejpozději do konce června. Nelze-li žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
4. Nelze-li žáka na konci druhého pololetí hodnotit, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín tak, aby bylo hodnocení za druhé pololetí zpravidla provedeno do konce měsíce srpna. Hodnocení za 2. pololetí však musí být provedeno nejpozději do konce září. Do doby provedení hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Žáci posledních ročníků mohou požádat o stanovení termínu opravné zkoušky na měsíc červen.
5. Žák je uvolněn z tělesné výchovy, jestliže předloží do konce 3. týdne měsíce září lékařské potvrzení, kde je na předepsaném formuláři vyznačeno, zda má být uvolněn z TV zcela či jen částečně a na jaké období. Při změnách zdravotního stavu žáka lze toto potvrzení a žádost o uvolnění z TV předkládat i během školního roku. Třídní učitel zapíše rozhodnutí o uvolnění z TV do třídního výkazu a do příslušné počítačové aplikace. Do okamžiku schválení žádosti o uvolnění je žák povinen navštěvovat hodiny TV a svoji případnou absenci omlouvat v souladu se zněním školního řádu.
6. Každý vyučující sleduje absenci žáků ve svém předmětu. Dosáhne-li absence žáka 20 %, je oprávněn odložit jeho hodnocení. Při absenci 30 % a více v jednotlivém předmětu nelze žáka hodnotit a je mu stanoven termín zkoušky za dané pololetí. Termín náhradního hodnocení a formu zkoušky stanoví ředitel školy po dohodě s vyučujícím a třídním učitelem po zvážení důvodů absence. Obsah a podmínky zkoušky stanoví vyučující. Obvyklou formou zkoušky bude komisionální zkouška.Po projednání v pedagogické radě může ředitel školy výjimečně povolit i hodnocení žáka při absenci vyšší než 30 %, pokud je odůvodněná a řádně doložená (např. dlouhodobá nemoc, hospitalizace, jiné vážné důvody). Zdůvodnění absence prezentuje pedagogické radě třídní učitel, hodnocení žáka při dostatečných podkladech navrhuje vyučující daného předmětu.

   Komisionální zkouška = žák je zkoušen před komisí tří pedagogů. Známka, kterou získá, je známkou konečnou bez ohledu na známky, které žák získal během daného pololetí (§ 6 vyhlášky č. 13/2005 Sb. o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři).

   Níže uvedené formy náhradního hodnocení budou využity jen v závažných a odůvodněných případech.

   Zkoušení před třídou = žák je zkoušen před třídou. Známka, kterou získá, je další známkou nebo známkami k těm, které již získal během daného pololetí.

   Zkoušení před komisí = je zkoušen před komisí tří pedagogů. Známka, kterou získá, je další známkou nebo známkami k těm, které získal během daného pololetí.

   O průběhu a výsledcích všech těchto zkoušek se pořizuje písemný záznam. S obsahem a formou zkoušky musí být žák s dostatečným předstihem seznámen, což stvrdí svým podpisem na zvláštním formuláři, jehož kopii si ponechá. Tento formulář musí obsahovat jméno, příjmení žáka, třídu, vyučovací předmět, termín a formu zkoušky, rozsah zkoušené látky, vlastnoruční podpis žáka a podpis zadavatele látky k přezkoušení (zpravidla zkoušející).

   Nedostaví-li se žák na jakoukoliv z výše uvedených zkoušek, zůstává v daném předmětu nehodnocen. Ředitel školy určí pro hodnocení žáka náhradní termín, a to tak, aby bylo hodnocení za první pololetí provedeno do konce června. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. V případě nehodnocení v druhém pololetí určí ředitel školy náhradní termín hodnocení tak, aby bylo provedeno nejpozději do konce září. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.

7. Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, pak předkládá žádost krajskému úřadu. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka.
8. V případě hodnocení podle individuálního plánu vzdělávání je možné provádět hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení klasifikací nebo slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhodne ředitel se souhlasem školské rady.

Celkové hodnocení

Hodnocení žáků G a OA se provádí průběžně, pomocí prospěchových stupňů (známkami).

1. Celkové hodnocení žáka na konci 1. a 2. pololetí vyjadřuje výsledky klasifikace ve vyučovacích předmětech a klasifikaci chování, nezahrnuje klasifikaci v nepovinných předmětech.
2. Žák je na konci obou pololetí hodnocen takto:
   • prospěl s vyznamenáním
   • prospěl
   • neprospěl
3. Žák prospěl s vyznamenáním, nemá-li v žádném vyučovacím předmětu prospěch horší než chvalitebný, průměrný prospěch z povinných předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování je velmi dobré.
4. Žák prospěl, nemá-li v žádném vyučovacím předmětu prospěch nedostatečný.
5. Žák neprospěl, má-li z některého vyučovacího předmětu prospěch nedostatečný.
6. Podle § 52 odst. 1 Školského zákona však žák nižšího stupně gymnázia, který již jednou v rámci nižšího stupně opakoval ročník, postupuje do vyššího ročníku bez ohledu na jeho prospěch.
7. Není-li možné žáka hodnotit z některého předmětu, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „nehodnocen(a)“.
8. Pokud je žák z vyučování některého předmětu zcela uvolněn, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „uvolněn(a)“.
9. Žák je nehodnocen, pokud ho není možné hodnotit z některého předmětu na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu.

Opravné zkoušky (komisionální zkoušky)

1. Žák, jehož prospěch je na konci 2. pololetí nedostatečný nejvýše ze dvou vyučovacích předmětů, koná opravnou zkoušku.
2. Opravnou zkoušku koná i žák, jehož prospěch na konci pololetí je nedostatečný nejvýše ze dvou vyučovacích předmětů, které se vyučují pouze v prvním pololetí.
3. Termín opravné zkoušky určí ředitel školy tak, aby opravné zkoušky byly vykonány nejpozději do konce školního roku, tj. do konce srpna.
4. Opravné zkoušky se obvykle konají v posledním týdnu měsíce srpna. Zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka může s ředitelem školy dohodnout dřívější termín opravné zkoušky. V případě žáka posledního ročníku vzdělávání vyhoví ředitel školy žádosti o dřívější termín vždy.
5. Žák, který se bez vážných důvodů k vykonání opravné zkoušky nedostaví, je klasifikován ve vyučovacím předmětu, z něhož měl konat opravnou zkoušku, stupněm prospěchu nedostatečný. Brání-li vykonání opravné zkoušky závažné důvody, může ředitel školy stanovit náhradní termín zkoušky tak, aby byla vykonána nejpozději do konce září následujícího školního roku (§ 69 odst. 8 školského zákona). Žák, který se nemohl ze závažných důvodů k opravné zkoušce dostavit, se písemně omluví řediteli školy do tří pracovních dnů po termínu konání zkoušky. Ten stanoví náhradní termín opravné zkoušky tak, aby byla vykonána do konce září. Do doby konání zkoušky navštěvuje žák třídu, ve které byl dosud zapsán. Výjimku tvoří žák posledního ročníku. Ten se připravuje na zkoušku doma.

Stupeň prospěchu

určuje učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Stupeň prospěchu se neurčuje jen na základě průměru z jednotlivých známek za příslušné období.

1. stupeň 1 (výborný)
Žák ovládá učebními osnovami požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti pro řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost.
Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický.
Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

2. stupeň 2 (chvalitebný)
Žák ovládá učebními osnovami stanovené poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost.
Ústní i písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Žák je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

3. stupeň 3 (dobrý)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Požadované intelektuální a motorické činnosti nevykonává vždy přesně. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Osvojené poznatky a dovednosti aplikuje při řešení teoretických úkolů s chybami. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, není vždy tvořivé.
Ústní i písemný projev není vždy správný, přesný a výstižný. Grafický projev je méně estetický. Častější nedostatky se projevují v kvalitě výsledků jeho činnosti. Je schopen samostatně studovat dle návodu učitele.

4. stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů není samostatný.
V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení je zpravidla málo tvořivé. Jeho ústní i písemný projev má většinou vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Výsledky jeho činnosti nejsou kvalitní, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

5. stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických i praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky.
V ústním i písemném projevu má velmi závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev jsou na nízké úrovni. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

II. Klasifikace a hodnocení chování žáků

Hodnocení ve vyučovacích předmětech výchov

1. Do této skupiny patří výtvarná, hudební a tělesná výchova.
2. Při hodnocení ve vyučovacích předmětech se podle odstavce 1 v souladu s požadavky učebních osnov a ŠVP hodnotí:
   a) stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,
   b) osvojení potřebných vědomostí, zkušeností a činností a jejich tvořivá aplikace,
   c) kvalita projevu,
   d) vztah žáka k činnostem a zájem o ně,
   e) estetické vnímání a přístup k uměleckému dílu,
   f) v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost a výkonnost.

Výchovně vzdělávací výsledky se hodnotí dle této stupnice:

Stupeň 1 (výborný)
Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, využívá svých osobních předpokladů a dle požadavků osnov je rozvíjí.
Jeho projev je esteticky působivý, v hudební výchově a tělesné výchově přesný. Žák má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu.

Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný, využívá svých osobních předpokladů.
Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska učebních osnov. Žák má zájem o umění, estetiku a je tělesně zdatný.

Stupeň 3 (dobrý)
Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně svých schopností v celkovém projevu, který je málo působivý, dopouští se chyb. Jeho dovednosti, vědomosti i návyky mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečně aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu.

Stupeň 4 (dostatečný)
Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností i jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s četnými chybami. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnost. Své vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat.

Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoje jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o činnost a nevyvíjí potřebné úsilí.

Hodnocení chování žáků

1. Chování žáka se klasifikuje těmito stupni:

   1 – velmi dobré
   2 – uspokojivé
   3 – neuspokojivé

2. Sníženou známku z chování žáka navrhuje třídní učitel. Známka je projednána s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli v pedagogické radě.
3. Celková klasifikace chování v jednom klasifikačním období nemá vliv na celkovou klasifikaci chování v dalším klasifikačním období.
4. Udělení 2. a 3. stupně z chování bude projednáno v pedagogické radě a třídní učitel zapíše zdůvodnění v třídním výkazu.
5. Chování žáků se klasifikuje takto:

   Stupeň 1 (velmi dobré)
   Žák uvědoměle dodržuje a aktivně prosazuje ustanovení Školního řádu. Ojediněle se může dopustit méně závažných přestupků proti ustanovení Školního řádu.

   Stupeň 2 (uspokojivé)
   Chování žáka je v podstatě v souladu s ustanoveními Školního řádu, avšak dopustí se závažnějšího přestupku nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků proti ustanovením Školního řádu. Je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Důvodem tohoto stupně hodnocení chování je rovněž neomluvená absence v trvání 2 až 5 dnů vyučování nebo kumulovaná neomluvená absence v rozsahu 6 až 30 hodin. Návrh snížené známky z chování předkládá třídní učitel pedagogické radě. Zde je návrh projednán a je stanoveno konečné rozhodnutí.

   Stupeň 3 (neuspokojivé)
   Žák se dopustí velmi závažného přestupku proti Školnímu řádu a jeho chování ve škole i mimo školu je v rozporu se zásadami morálky. Je tak ohrožena výchova ostatních žáků. Důvodem tohoto stupně hodnocení chování je rovněž neomluvená absence v trvání více než 1 týden vyučování nebo kumulovaná neomluvená absence v rozsahu větším než 30 hodin. Návrh snížené známky z chování předkládá třídní učitel pedagogické radě. Zde je návrh projednán a je stanoveno konečné rozhodnutí.

6. Hodnocení chování neovlivňuje hodnocení výsledků ve vyučovacích předmětech!
7. Za porušování Školního řádu se rovněž považují opakované pozdní příchody žáků. Přitom se dodržuje pravidlo, že za 3 pozdní příchody je připsána 1 neomluvená hodina a udělena důtka třídního učitele. Za další pozdní příchody pak odpovídající vyšší výchovná opatření.
8. Nepřítomnost žáka ve vyučovací hodině delší než 25 minut se hodnotí a eviduje jako zameškaná hodina.

Výchovná opatření

Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a opatření k posílení kázně žáků. Pochvaly jsou tohoto typu:

a) pochvala třídního učitele
b) pochvala ředitele školy
c) ocenění s knižní odměnou
d) výjimečná ocenění

O udělení pochvaly třídního učitele rozhoduje třídní učitel a na pedagogické radě to jen oznámí. Pochvaly typu b), c), d) uděluje ředitel školy. Pedagogická rada může tato ocenění navrhnout.
Kárná opatření jsou tohoto typu:

a) napomenutí třídním učitelem
b) důtka třídního učitele
c) důtka ředitele školy
d) podmíněné vyloučení ze studia
e) vyloučení ze studia

Body a), b), c) nemají právní důsledky pro žáka, body d) a e) se týkají jen žáků vyššího stupně G a OA.

V rozhodnutí o podmíněném vyloučení ze studia stanoví ředitel školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. O udělení a uložení výchovných opatření nezletilému žáku uvědomí ředitel školy jeho zákonného zástupce. Písemné podklady tohoto oznámení připraví třídní učitel. O podmíněném vyloučení nebo vyloučení žáka informuje ředitel školy pedagogickou radou.

Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:

a) soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování
b) různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), formou testů

Učitel je povinen vést evidenci o každé klasifikaci žáka. Žáci si zapisují jednotlivé známky do studijních průkazů. Učitel zapisuje každé hodnocení žáka do aplikace Bakaláři. K vyjádření hodnocení žáka využívá různých vah známek podle vlastního uvážení. Žádné jednotné kritérium není stanoveno. Použitelné váhy známek jsou tyto: A = 100 %, B = 75 %, D = 67 %, E = 50 %, F = 33 %, G = 25 %.

Učitel získá během pololetí dostatečný počet známek k závěrečnému hodnocení žáka. Minimální počet známek je 3/1 hodina týdně; 4/2 hodiny týdně; 6/3 a více hodin týdně. Tento počet známek je pro hodnocení žáka minimální. Zároveň však musí být splněna podmínka, že žák splní všechny požadavky pro hodnocení stanovené vyučujícím pro daný předmět v daném klasifikačním období. Výsledné hodnocení nemusí být aritmetickým průměrem známek. Pro maturující třídy platí vzhledem k výraznému zkrácení doby trvání druhého pololetí snížení minimálního počtu známek nutných k provedení hodnocení za druhé pololetí takto: 2/1 hodina týdně; 3/2 hodiny týdně; 4/3 a více hodin týdně.

Pravidla plánovaného písemného zkoušení

Sem patří obvykle písemné práce většího rozsahu uzavírající probraný tematický celek nebo písemné zkoušení delší než 20 minut. Tyto písemné práce učitel třídě předem oznámí. V jednom týdnu jsou povoleny maximálně 3 tyto práce a v 1 dnu maximálně 1 tato práce. Další práci v jednom dnu či v jednom týdnu může učitel zařadit jen po dohodě se třídou.

Krátké, orientační písemné zkoušení (do 20 minut) není vyučující povinen žákům předem oznamovat. Náhradní termíny (pro žáky, kteří se ve větším počtu nemohli písemného zkoušení zúčastnit) jsou v plné kompetenci vyučujícího. Může k tomu využít i termínu v posledním týdnu před pololetím nebo závěrečnou klasifikací.

Sebehodnocení žáků

Součástí výchovně vzdělávací strategie Gymnázia a obchodní akademie Mariánské Lázně je rovněž sebehodnocení žáků. Smyslem sebehodnocení je přivést žáka k posouzení a uvědomění si úrovně svého rozvoje, naučit se formulovat opatření, která pro svůj další rozvoj učiní a následně posoudit svůj vlastní pokrok. Sebehodnocení má přivést žáka k autoregulaci jeho učení a zodpovědnosti za jeho výsledky.

Důležitou součástí sebehodnocení je práce s chybou. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, hodnocení žákova výkonu nelze provést jen klasifikací, musí být doprovázeno rozborem chyb žáka. Chyba je považována za důležitý prostředek učení.

Pedagogové vedou žáka k tomu, aby komentoval svoje výkony a výsledky. Sebehodnocení žáků nenahrazuje klasické hodnocení (hodnocení žáka pedagogem), ale pouze doplňuje a rozšiřuje evaluační nástroje a žáka aktivizuje.

Předmětem sebehodnocení žáků jsou:

1. výsledky samostatné i skupinové práce (prezentace, referáty, výstupy projektů, mediální výstupy, výtvarné práce, hudební vystoupení aj.),
2. vlastní učební pokrok za určité časové období,
3. přístup ke studiu,
4. osobní přínos týmové spolupráci,
5. vlastní silné a slabé stránky.

Cílem sebehodnocení žáků je, aby se žák naučil:

1. přistupovat kriticky k vlastní práci,
2. hodnotit práci svoji i práci svých spolužáků,
3. obhájit výsledky své práce a práce skupiny,
4. používat při vynášení soudů vhodnou argumentaci
5. podnítit konstruktivní kritikou produktu autora k jeho vylepšení.

Při sebehodnocení se žák snaží vyjádřit:

1. co se mu daří
2. co mu ještě nejde, jaké má rezervy
3. jak bude pokračovat dál

Způsoby (portfolio, dotazník, verbální autoevaluace, rozhovor aj.) i četnost sebehodnocení záleží na charakteru vyučovacího předmětu a rozhodnutí předmětové komise. Pro hodnocení výsledků samostatné a skupinové práce se používají společná kritéria.

Hodnocení v předmětu základy administrativy (seminář ZAP ve 2. ročníku VG a 4G), písemná a elektronická komunikace (PEK v 1. ročník OA), informatika (INF ve 3. ročníku NG)

Pravidla hodnocení pro žáky 1. OA, 3. A a žáků v semináři ZAP jsou uvedeny v příloze (hodnocení žáků dle pravidel předmětu ZAP – PEK).

Seminární práce (G) a ročníková práce (OA)

Seminární práce se píše v předmětu Seminární práce (SEP). Žáci 3. ročníku gymnázia a septimy jsou povinni napsat seminární práci (dále jen SP) z předmětu, který je v jejich ročníku vyučován.

S podmínkami zadání a vypracování SP jsou žáci seznámeni v předmětu seminární práce. Zadání, konzultace a odevzdání SP se zaznamenávají do Protokolu o SP. SP se odevzdávají v termínech, které jsou stanoveny ŠVP a každoročně upřesňovány harmonogramem školního roku.

SP se odevzdávají do rukou garanta předmětu, a to v písemné i elektronické podobě (na Moodle). Garant předá SP během jednoho týdne příslušným vedoucím a tím začíná proces hodnocení a následného obhájení SP (podmínky a pravidla viz níže). Vytištěné i elektronické verze SP zůstávají majetkem školy a jsou uloženy u vedoucích.

Žák oboru obchodní akademie, který neodevzdá ročníkovou práci v předmětu ekonomika nebo její požadovanou část, nemůže být za dané klasifikační období hodnocen. Pokud žák neodevzdá práci ani v náhradním termínu, je v předmětu ekonomika hodnocen nedostatečně.

Hodnocení výsledků žáků v předmětu odborná praxe (OA)

V průběhu odborné praxe si žáci vedou záznamy o vykonávané práci a jako výstup z odborné praxe zpracují seminární práci, kterou odevzdají učiteli fiktivní firmy. Ta je ohodnocena a započtena do klasifikace předmětu fiktivní firma. Zaměstnanec podniku, eventuálně podnikatel, pod jejímž dohledem žáci provozní praxi vykonávají, sleduje jejich docházku a odváděnou práci a vyhotoví pro školu závěrečnou zprávu – hodnocení. V průběhu odborné praxe škola provádí namátkovou kontrolu žáků.

Hodnocení výstupů odborné praxe se započítává do hodnocení předmětu fiktivní firma tak, že představuje 50 % podílu klasifikace tohoto předmětu. Žák, který ze závažných důvodů nemůže odbornou praxi absolvovat, vypracuje odbornou seminární práci dle zadání vyučujícího fiktivní firmy, kterou obhájí před komisí. Hodnocení této práce tedy rovněž představuje 50 % podílu klasifikace předmětu fiktivní firma. Jestliže žák neabsolvuje odbornou praxi ani neodevzdá odbornou seminární práci pro náhradní hodnocení, zůstává v předmětu fiktivní firma nehodnocen.

Další pravidla

1. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů a výtvorů. Po ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací oznámí nejpozději do 14 dnů.
2. Klasifikace SP za první pololetí daného ročníku vychází ze znalostí pravidel psaní seminární práce – forma, citace, zdroje, typografická pravidla, zpracování prezentace, hodnocení ústního projevu před publikem apod.

Klasifikace za druhé pololetí daného ročníku vyplývá z hodnocení seminární práce. Každá seminární práce je hodnocena pěti známkami v následujících oblastech:

1. obsah a věcná správnost práce (váha známky 100 %),
2. formální stránka práce (váha známky 33 %),
3. jazyková stránka práce (váha známky 33 %),
4. bibliografické údaje a citace (váha známky 33 %),
5. obhajoba a prezentace práce (váha známky 50 %).

Pokud je v oblasti 1. (obsah a věcná správnost) udělen stupeň nedostatečný z následujících důvodů:

1. nedodržení stanoveného termínu odevzdání seminární práce,
2. nedodržení tématu,
3. nedodržení struktury práce,
4. stanovený rozsah daný počtem normostran není dodržen z 50 a více %,
5. práce je plagiátem;

není SP hodnocena v oblastech 2. – 4. a žák je v předmětu SEP za 2. pololetí klasifikován stupněm nedostatečný.

Obhajoba a prezentace SP (oblast 5.)

Obhajobu koná žák pouze v případě, že obdržel písemně zpracované hodnocení SP a žádná z oblastí 1. – 4. (tzn. obsah, formální stránka, jazyk a citace) nebyla hodnocena nedostatečně. Má-li žák práci napsanou v předmětu, ke kterému se vyučuje seminář, pak ji obhajuje před spolužáky a vedoucím práce v semináři. Psal-li žák SP z předmětu, ze kterého není otevřen seminář, pak práci obhajuje v hodině příslušného předmětu, popř. v hodině určené vedoucím práce. Termín obhajoby určí vedoucí práce tak, aby žák stihl SP obhájit před koncem klasifikačního období.

Je-li SP v oblasti 1. – 4. hodnocena nedostatečně (v oblasti obsahu z jiných než výše uvedených důvodů), žák nemůže vykonat obhajobu a v předmětu SEP je na konci 2. pololetí nehodnocen.

Pokud je žák v předmětu SEP ve 2. pololetí nehodnocen nebo hodnocen stupněm nedostatečný, je mu SP vrácena k přepracování (téma i vedoucí práce zůstávají zachováni). Termín odevzdání přepracované práce je nejpozději do konce července. Obhajoba je pak realizována před komisí složenou z jednotlivých hodnotitelů. Termín konání obhajoby stanoví garant předmětu po dohodě s vedením školy.

3. Maturitní písemné práce:
Opraví vyučující do jednoho měsíce, avšak nejpozději v týdnu před odchodem maturantů na studijní týden. Při opravách písemných maturitních prací se uplatňuje zásada dvojí kontroly (druhým učitelem příslušného oboru) zejména u sporných případů a všech prací hodnocených jako dostatečné a nedostatečné. S výsledky klasifikace vyučující žáky prokazatelně seznámí. Vyučující také odevzdá třídnímu učiteli přehled klasifikace písemné maturitní práce. Tento odstavec se netýká maturitní písemné práce, praktická část z odborných předmětů = POC, na obchodní akademii.

4. Na konci každého pololetí zapíše vyučující výslednou známku do třídního výkazu i do aplikace Bakaláři, provede kontrolu a třídní výkaz podepíše. Učitel odpovídá za shodu známky v třídním výkazu se známkou v uvedené aplikaci.

5. Třídní učitel připraví na klasifikační poradu zprávu – výpis z počítače a do 10 hodin dne, kdy se koná porada, ji odevzdá zástupci ředitele v tištěné nebo elektronické podobě.

6. Třídní učitel na konci každého pololetí vytiskne sestavu známek všech žáků třídy a přehled známek v jednotlivých předmětech a odevzdá je zástupci ředitele nejpozději do tří dnů po klasifikační poradě.

Pedagogičtí pracovníci byli seznámeni s Pravidly pro hodnocení žáků Gymnázia a obchodní akademie Mariánské Lázně dne 1. 9. 2016.

Tato Pravidla byla schválena Školskou radou dne 22. 6. 2017.

V Mariánských Lázních dne 31. 8. 2017

Mgr. Miloslav Pelc, ředitel školy